napsala jsem onehdá: "samozřejmě, že by mi nevadilo, kdyby si syn přivedl Vietnamku, když by se měli rádi a byli spolu šťastní" a pořád jsem ji nedokázala nahradit něčím smysluplnějším, přestože je stejně pitomá jako věta: "samozřejmě, že by mi to nevadilo, když by to nevadilo."

a pokud jde o přítele, no samozřejmě, že by mi to nevadilo, kdyby se měli rádi a byli spolu šťastní!

Ale určitě bych si řekl, že na tom, co mně vadí nebo nevadí, přeci vůbec nezáleží.

je to taková komplikovaná pocitová směs vadilo - nevadilo, co mi do toho je a co není atd - a komplikované pocitové směsi se nejlépe zamáznou kantilénou (i.e. líbivou formulací nic proti ničemu)... a já vím, že ta věta je idiotská, ale líp to nevymyslim - tak nakonec proč ne... Každopádně téma k další úvaze.

a ty spojovníky rozprostřené po textu určitě značí místa, kde jste při psaní usnul. Nebo je v jejich konfiguraci zakódováno ještě něco zajímavějšího?

Máte-li konkrétní námitku, formulujte ji jinak. Nebo neformulujte nic a já prostě vezmu na vědomí, že se Vám text nelíbil a nebavil Vás.

jen opravdu vůbec nechápu funkci těch spojovníků. Speciálně ten za "Euwem.", čekal bych, že je do páru k tomu před "a maminka", to ale nedává smysl. Tak co to má vyjadřovat? Zkusil jsem si najít, co má spojovník v textu značit:

[http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#pomlcka]

A moje zmatení zůstává, i když si zkusím představit místo spojovníků pomlčky.

Tak já už rozumím. - Ve skutečnosti jde o moje, aby se tak řeklo, grafické lajdáctví.

V editorovém textu (rtf, doc) mám vždycky pomlčku, ale při převodu na stránky respektí editor rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou maže - a já jsem příliš líný, abych tyhle věci vychytával (ostatně, ani bych to neuměl). Bral jsem nějak za hotovou věc, že mi čtenáři toto lajdáctví promíjejí, že si na ně zvykli.

Jinak pomlčky já používám skutečně často, častěji než kdokoli jiný tady. Bez mučení přiznám, že jsem se to naučil u Vaculíka; je to další z možných prostředků, jimiž se dá měnit rytmus v odstavci. Rád používám i středník nebo tři tečky, což pokaždé znamená něco trochu jiného - pokud mne naučíte, jak ve výsledném textu mezi spojovníkem a pomlčkou graficky rozlišovat (ono to ale i u mne nějak funguje, spojovník prostě neobkládám mezerami), já se polepším.

na chvíli odložila štrikovací jehlice a zamyslela se: jak bych reagovala na to, kdyby si syn přivedl jednoho dne domů XY přítelkyni/přítele. A došla jsem k závěru, že nejdůležitější by asi bylo, aby v tom měl sám dost jasno a věděl, co chce. A okolí, včetně mě, se vždycky nějak přizpůsobí. Zkrátka člověk si zvykne, ne?

sedne ke čtení, nikdy dopředu nevíme, co z textu pochopí a co ne - ale na to, že z něj nakonec vylezou nějaké rasistické sračky, na to se spolehnout můžeme.

Všichni chápeme, že je nějak dost jedno, co nám ondreját k tématu ještě poví. Mně osobně spíš zajímá, co udělá pan Vurbs, až zase trochu přitvrdím; protože podle mne kultivace debaty nespočívá v tom, že budu hlídat výrazivo, když se nějaký rasistický rypák vyblije pod můj text.

si dcera přivedla domů něco jako martina ondrejáta? To by byl teprv problém. Aspoň pro mě.

Reakci Martina Ondrejáta (čas publikaci 10:06:35) jsem smazal kvůli nevhodnému obsahu. Za následnou nenávaznost dalších reakcí se omlouvám a autora textu prosím o zachování chladné hlavy.

Hezký zbytek dne...

pošlete mi laskavě adresy vašeho bydliště na mailovou adresu níže, abych vás mohl správně označit v žalobě.

O vhodnosti mého komentáře a vašich reakcí si popovídáme před soudem.

Myslím to vážně, nedělám si legraci a dopředu vás žádám, abyste prokázali vaši dospělost, nekličkovali a neschovávali se.

Přeji vám oběma chladnou hlavu.