Reklama
 
Blog | Michal Matoušek

K volbám II

Vlastně jsem to už trochu probíral, v cyklu Jen aby se nezapomnělo. – První moje volby vyšly tuším na dvaasedmdesátý; ten rok jsem maturoval, hlásil se na vysokou, a volby byly taky taková zkouška dospělosti. Nesložil jsem ji.

* * *
Pamatuju, že nám tenkrát hodně sešlo na členství v SSM. Kdo v něm byl, měl na sobě punc kolaboranta, ale punc kolaboranta na sebe postupně bralo víc a víc lidí. Protože budoucnost. Lidem, kteří v tomhle vidí především zrůdnost totalitního režimu, připomínám větu mladýho technologa z americkýho filmu Skandální odhalení, když je přistiženej, jak dělá myšárny za zádama svýho nadřízenýho: „Je mi třiadvacet a nechci se zejtra ráno probudit a zjistit, že jsem v týhle branži odepsanej.“

* * *
V SSM jsem nikdy nebyl. Ale k volbám jsem nakonec šel; táta i máma byli vyloučený z partaje, což, připomínám, bylo ještě za víc mínusovejch bodů než bejt vyškrtnutej. Na školu mě vzali, přes všechny ty mínusový body, a nemyslím, že účast ve volbách něco zmohla. – Spíš tohle: měl jsem na škole dvě mladý učky, který rády četly moje slohy a trochu se vždycky červenaly při mým pohledu zpod obočí. A na FFUK měly ještě spoustu známejch.
I takhle jednoduchý to někdy je.

* * *
U těchhle voleb jsem si nepřipadal jako oběť. Měl jsem pak sám pro sebe jistou porci pohrdání, ale karty byly rozdaný jasně: rozhodl ses a odvolil. Žádní slimáci. – Udělal jsem, co jsem v tu chvíli považoval za nutný.

Reklama

* * *
V knížce lidskejch osudů je to většinou tak, že dostanete druhou šanci. V šestasedmdesátým už jsem na škole nebyl, taky jsem to tu popisoval. Měl jsem za sebou rok dřiny ve fabrice a volby vyšly na říjen, to jsem byl v přijímači na vojně. Chtěl jsem vůbec odmítnout volit, protože budoucnost byla v tu chvíli už jenom slovo – jenže nějakou, byť malou budoucnost vždycky máme, a říkali jsme si s Aluš, že tohle může skončit taky ve vězení. Takže jsem k volbám zase šel, ale na Aleninu radu jsem si vzal s sebou propisku; vyčetla někde, že jména přeškrtnutý obyčejnou tužkou se počítají jako platný. A za plentou skutečně nic jinýho nebylo!
Byli chytrý jako jezoviti, to se jim musí nechat.

* * *
Čistě statisticky: v roce sedmdesát šest škrtali u voleb dohromady tři záklaďáci. U VVO jsem byl jedinej. – Ještě bych rád dodal, že u těchhle voleb jsem si nepřipadal jako hrdina.
Udělal jsem jen, co jsem v tu chvíli považoval za nutný.

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama