Stresu lze celit – sam se ale taky v noci budim hruzou.

Dal by se najít i kruh, okruh pátý. Autor zmiňuje v prvním odstavci jakési pomyslné znevážení kašny úspěchu; najdou se i takoví, kteří takto konají všude, kam přijdou – chci říct: kteří budou vždycky chcát na všechno, co není jejich. – Chtělo by se říct: čtyři kruhy stačí, drahoušku. Ale i ten pátý patří k životu, nenaděláme s tím nic.

Kruh přátel, kruh první: je široký a hranici má neostrou, od planoucího „jeden za všechny, všichni za jednoho“ až po zdvořile studené „každý za sebe“, přičemž s věkem, mám ten dojem, posouváme se od prvního směrem k tomu druhému. – Samozřejmě ne všichni a všude, ale život pořadím priorit zamíchá, a někdy důkladně.

Kruh práce, kruh druhý: jeho nebýt, kolik lidí (a jakých!) bychom nikdy nepotkali… vždycky si něco vyměníme: odneseme si kus z nich a oni zase kousek nás.

Kruh cest a křižovatek, kruh třetí, propojuje kruhy předchozí. Tím nás jaksi kradmo vrací k přátelům: jsou to opravdu ještě přátelé, nebo je tak jmenujeme jenom z nostalgie, i když si to zařazení dávno nezaslouží? – Naznačená odbočka k příběhům 50+ dělá mému zabíhavému myšlení moc dobře. Naopak poslední věta (o společnosti) silně personifikuje, což tady je rovina jdoucí zcela mimo mne.

A pak jsou tady ještě

Pokud to chcete slyšet napřímo, tak bych svým kolegům, kteří do svého týmu v konstrukci a výrobě hledají zkušené techniky, nedoporučil (a tedy ani neschválil), aby přijali na takovouto pozici (+- 35 tis.) člověka nestabilizovaného v dojezdové vzdálenosti, protože ca rok do něj budou investovat čas a energii, aby se seznámil s potřebným a on/ona pak řekne, že to víkendové dojíždění ho unavuje (logicky), že nemůže utáhnout z platu třeba dva byty, že mu příjem nestačí na to, aby si pořídil nový byt/domek a zaplatil hypotéku apod.

Takovýchto lidských příběhů jsem už zažil dost na to, abych podobnou chybu už neopakoval. Nedělám pro ČEZ či podobné giganty, kteří tyto problémy převálcují silou (rozuměj – penězi či prestiží firmy nebo lokality).