Komentáře: Měli jsme o tom seminář s Modrou knihovnou

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Tue, 16 Mar 2010 08:39:35 +0000

vysvětleni
michale, ty pojmy „výběr“ a „řazení“ jsou z článku Romana Jakobsona Poetická funkce – on tím vysvětluje podstatu literárního textu – cokoli můžeš napsat milionem způsobů a nekonečně dlouze, takže musíš vybírat – píšeš chronologicky, nebo napřeskáčku, v první osobě, nebo jako moucha na zdi, spisovně, nebo slangem, systematicky, nebo náznakovitě atd. a každým vybráním (nebo taky každým vyloučením ostatních možností) se vzdaluješ tomu, co reálného tě na začátku k psaní inspirovalo.
Dá se to taky nazvat „stylizací“, ale to není moc hezké slovo.
Nebo se to dá nazvat „nutně deformujícím převodem do jazykového a literárního kódu“, ale to zní taky odpudivě.
nevím, jestli je to srozumitelné?

Od: tomáš kašpárek

tomáš kašpárek — Mon, 15 Mar 2010 02:38:58 +0000

mě to zajímá
akorát jsem se prve o sobě nechtěl zmiňovat.

Ale když už píšu, tak zajímavé sloveso je „objevit se“. Jakoby to bylo o tom objektu, který najednou je, ale zamlčeně je to o pozorovateli, který je (musí být) a kterému se to stalo. Angličtina má i hezkou negativní variantu toho slovesa: disappear. To už v češtině takto plnovýznamový ekvivalent nemá.

Od: yogumin

yogumin — Sun, 14 Mar 2010 23:59:55 +0000

Libani motylich podbrisku
Jako makroukazatel? Leda tak z Gullivera.

Od: MM

MM — Sun, 14 Mar 2010 20:51:37 +0000

Asi se shodneme, že
„správné“ je tu vždycky v relaci k nějakému záměru nebo očekávání; záměru autorovu, očekávání čtenářovu.

No, kluci a holky, byl to pokus. Pokus o konkrétní rozhovor nad konkrétními větami. Holky to zajímá, hochy zastupovali anonymové – s výjimkou yogumina ovšem. Jenže yogumin je většinou vyladěn spíš na jakési makroukazatele.

Ostatní anonymové se ukázali jako chytří hoši, kteří to mají v hlavě pěkně srovnané. – Jedna jediná věta může dát dost práce i rozhodování, tím jsem chtěl začít. Lidé, kteří „dávají přednost obsahu před formou“, zakopávají tu věčně o obyčejné gramatické chyby; přitom práce s textem dovede být mnohem zajímavější a mnohotvárnější.

Je fakt, že na titulku tohle nepatřilo. Ale bylo tu celej víkend prázdno, tak jsem si dovolil. Ráno to zmizí.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Sun, 14 Mar 2010 19:49:03 +0000

určitě tu nechci povídat
myslím, že „povídat“ je tu vhodné, pokud autor hledal slabší výraz ke slovu „lhát“. Povídat má tak trochu význam lhát, viz blízké výrazy „napovídat někomu něco“, „nepovídej“, „povídka“. Podobný význam má také „bájit“, nebo i „líčit“, ale tato slova mají měkké souhlásky a asi by autorovi neseděla zvukově. Příjemná akademická debata na nedělní večer.

Od: Notabene

Notabene — Sun, 14 Mar 2010 17:23:48 +0000

Planej exhibicionismus
MM se u toho možná nehrbí, ale výsledek je stejnej:

„Jsou pořád tak sami se sebou spokojený…“

Od: yogumin

yogumin — Sun, 14 Mar 2010 17:00:14 +0000

Urcite tu nechci lhat resp. povidat pohadky
Nevazil bych to na lekarnickych vahach a napsal tam: Nebudu tady mlit hovna. Francouz by ale rekl, libat podbrisky motylu.

Odhalujici zajmena. Ty neznam. Je toho z gramatiky vic, co neznam. Ale ted uz vim, proc se na cirkevnich skolach berou zajmena az na vyssim stupni.

Od: lipicán

lipicán — Sun, 14 Mar 2010 15:49:21 +0000

článek
to mě neba

Od: MM

MM — Sun, 14 Mar 2010 15:25:10 +0000

Tam, kde Ty vykládáš, já někdy povídám…
Vykládat je správně tehdy, když učka předává vědomost – jistě, může to bejt i jen její navyklej slovník. Povídat použiješ třeba tehdy, když sepětí mezi sdělovaným a sdělováním není tak účelový; prostě, záleží na tom, co s Tebou vypravěčka zamýšlí.

V druhý Tvý poznámce se topím – pomůžeš mi? Zkus mi to říct jako pro blba. Vlastně ne jako; prostě pro blba.

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Sun, 14 Mar 2010 13:53:30 +0000

hele, to „povídat“ nesedí,
tam patří „vykládat“.

a jinak, když už je to text, není to pravda – co prošlo sítem výběru, pojmenování a řazení, už není pravda

a konečně kdosi, kdekdo, kterýsi – to je moc hezky slibná, poloodhalující skupina zájmen