Mý rodiče si do huby neber, ty zkurvenej sráči. Jediný, co jsi dokázal, je, že jsi zdrhnul; tak si smrď tam, kde smrdíš.
Článek, o kterým mluvíš, sis ani nestačil přečíst. Akorát název. Ale už je ti všecko jasný. – Takže si ty svý vypatlaniny strč do prdele nebo do hlavy nebo kamkoli, a hlavně se mi vyhni. Hm? Debile zasranej.
Psát neumíš. Nikdy umět nebudeš. Chybí ti na to hlava, ruce, všecko. Spláchni se do hajzlu a zůstaň v něm.

Jdi do prdele. Jdi do prdele, ty volezlá stvůro, co tu ještě chceš? Co tady smrdíš? Přišel jsi sem, umíš absolutní hovno, a ještě tu budeš kázat a rozdávat osvědčení, kdo je jakej?

Vypadni, hajzle, smrď jinde, umíš hovno a vždycky umět budeš, protože jsi blbej, jak daleko vidíš, a ještě kus za roh. Vypal, ty antikomunistický prase, vytři si prdel javorovým listem…

Pise tam i Hedvicek, tak se tam do me nikdo nesere. Jsem pro ne jen mala ryba.
Skoda, ze Hedvicek uz nemuze psat na Respekt. Natrhnul by ti prdel:-)

Jak já to čtu, vychází mi, že TÉMA seriálu bylo stokrát přežvýkáno a pětkrát vyblito. Pozor, UŽ DŘÍVE, NĚKÝM JINÝM! Samotný text za výblitek označen není; je cejchován jako nudný, popisný, primitivní, s mizernou češtinou.

Nic z toho nelze považovat za neslušné. – Je fajn, když se někdo umí podepsat nebo umí číst.

Vyprávění velký ohlas nemá; je nudné, popisné, čeština mizerná. Autor vypravovat nedovede. Zdeňkovo nadšení pravděpodobně pramení z něčeho, co by se dalo nazvat názorovým souzněním, i když ani za to bych ruku do ohně nedal. – Je to takový Konec velkých prázdnin, stokrát přežvýkaný a asi tak pětkrát vyblitý.

Jsou čtenáři, kterým lahodí „autenticita“ a autentickému nepodarku hodně odpustí. Dělají to i čtenáři excelentní, jako byl například Jan Lopatka. – Já to nedokážu. Primitivní text je pro mne primitivní text, a psát dnes text o tom, jak se zdrhlo bolševikovi, to je ještě víc na palici. Mnohem podstatnější je pro mne otázka, jak se mělo žít tady a jak se dnes tady žít má, protože ani tamto nebylo, ani tohle není žádná selanka. Přesto že dnes, jak mnozí rádi říkají, žijeme „ve svobodě“.

Autorovi s vážnou tváří navrhuju, aby se buď hodně zlepšil, nebo aby toho nechal.

P.S.: díky za toho multimedialistu, a za to, že jste se mě vůči provokativním výpadům jakéhosi anonyma zastal!

A teď už si fakt jdu po svých …

Ne, dobrý, dobrý. Jen zvesela! Psala mi paní Šafaříková, vedoucí http://www.respekt.cz, já jsem psal jí a napsal jsem jí tohle:

„… odpověď, že ´zatím´ nic rušit nebudete, je mi opravdu k ničemu. Já potřebuju vědět, že Respekt blogy provozovat chce v takové časové perspektivě, kvůli které by stálo za to případný nátlak na stažení textů odmítnout. Dále má Respekt problém i dát najevo, že si svých bloggerů nějak váží – třeba občasným přizváním do tištěného čísla, nebo i jinak. V současné době se k nám chováte, jako že pískoviště na hraní přece máme a co bychom jinak chtěli.“

Ve skutečnosti se tedy nevyřešilo nic; máme k dispozici jen takové podmíněné zatím, které je možno kdykoli vzít zpátky. Takže jsem celý článek psal úplně zbytečně.

„Jakmile má diskuse více než nebo rovno 50i příspěvků, účastní se jí MM. Jeden příspěvek je o chybách článku a zbývajících 49 a více o tom, zda je MM hulvát, blb,magor, nebo všechno dohromady.“

… kdyby se třeba i někomu chtělo modifikovat do podoby Murphyho zákonů … ?