Reklama
 
Blog | Michal Matoušek

No to se ví:

leckdo je teď asi zvědavej, jak všecko probíhalo. Jestli si žalobce zase zapomněl zapnout kalhoty, než vstal, a musel pak zpaměti šátrat rukou po poklopci. A co na to paní soudkyně, jestli. A co na to žalovaný a jeho právník; jestli se zase tak posupně pochechtávali. Tyhle práva jsem přenechal, nemůžu sloužit.

A taky co nafotil nebo natočil v soudní síni Ivan. Jestli. Co měla na sobě Kateřina, a co měla pod tím. (Jestli.) Nemůžu sloužit, tak daleko jsme se nedostali. Co mi vyčítal Václav, když mi blýskal do očí svými brýlemi, a čemu jsme se pak kolem stolu tak strašně nahlas smáli.

Nemůžu sloužit. Nemůžu sloužit. Nechci sloužit. Myslím na něco jinýho: na hluboký oči, na zimu a vítr v polích, na nic. Jestli pod ledem pořád teče řeka, a kam.

 

Reklama

2009a.jpg 

 

Na to, že příští pátek vynesou rozsudek, vůbec nemyslím.